|
|
Znalosti žáků základních škol o lesích, lýkožroutu a kůrovcové kalamitě
PAVLOVEC, Petr
PAVLOVEC, Petr. Znalosti žáků základních škol o lesích, lýkožroutu a kůrovcové kalamitě. Bakalářská práce. Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity vČeských Budějovicích, Katedra biologie, 2021, 63 stran. Bakalářská práce se zabývá znalostmi žáků 2. stupně základních škol o lesním hospodaření v českých lesích a o celorepublikovém problému, jímž se v současné době stala kůrovcová kalamita. Cílem bakalářské práce je zjistit, zda jsou žáci základních škol dostatečně seznámeni s problémem kůrovcové kalamity, a posoudit rozdíl ve znalostech žáků v oblastech s vysokým výskytem dané problematiky a v oblastech téměř nedotčených. Informace o povědomí žáků o lesích a podčeledi kůrovci (Scolytinae) budou získávány dotazníkovou formou. Dotazník byl distribuován do vybraných škol žákům 2. stupně.
|
|
|
Monitoring výskytu a charakterizace entomopatogenních hub přirozeně asociovaných s populacemi lýkožrouta smrkového\kur{Ips tzpographus} L. (Coleoptera, Scolytidae) ve smrčinách NP a CHKO Šumava
PEJSAROVÁ, Hana
Využití entomopatogenních organismů je jednou z možností biologické ochrany rostlin, která se v dnešní době preferuje před ochranou chemickou. Na poli vědeckého výzkumu se zájem o tyto organismy v posledních letech výrazně zvýšil, zvláště z toho důvodu, že se s jejich použitím můžeme vyhnout zvyšování dávek chemických látek, na které si škodlivé organismy po určité době vypěstují rezistenci. V každém ekosystému se nacházejí škodliví činitelé a jejich přirození nepřátelé. Monitoringem v NP a CHKO Šumava jsme chtěli prokázat výskyt entomopatogenních druhů hub, tedy přirozených nepřátel hmyzu. Konkrétním škodlivým činitelem pro nás byl lýkožrout smrkový. Pomocí lokalizace výskytu entomopatogenních hub byly získány kmeny několika druhů (Beauveria spp., Isaria spp., Metarhizium spp., Lecanicillium spp.), se kterými byly prováděny pokusy, určující jejich entomopatogenní potenciál. Hodnocení kmenů bylo prováděno stanovením radiálního růstu a výtěžnosti spor kmenů těchto entomopatogenních hub. Kmeny byly po provedených testováních převedeny do formy alginátových pelet a uloženy do mykologické sbírky na katedře rostlinné výroby pro účely dalšího zkoumání. Z monitoringu a následných pokusů jsme získali cenné informace o běžném výskytu hub v prostředí a taktéž údaje o předpokladech pro využití pro integrovanou ochranu rostlin. Pro další výzkum byly použity nalezené kmeny houby Beauveria bassiana, která podle nálezů platila za nejvíce patogenní houbu vůči lýkožroutu smrkovému a její nejvíce produktivní kmeny ( NP 0030, NP 0052) byly doporučili právě pro použití v biologickém boji proti lýkožroutu smrkovému. Zbylé nalezené druhy entomopatogenních hub jsou předmětem dalšího zkoumání na katedře rostlinné výroby Jihočeské univerzity.
|
|
|
Prostorové korelace v populační dynamice lýkožrouta smrkového (Ips typographus): Příklad užití Mantelova testu
Šimera, Ondřej ; Kindlmann, Pavel (vedoucí práce) ; Ferenc, Michal (oponent)
Lýkožrout smrkový (Ips typographus L.) je nejběžnějším a nejhojnějším druhem brouka z čeledi Scolytidae v evropských lesích a zároveň nejzásadnějším biotickým faktorem způsobujícím disturbance, čímž zcela zásadně ovlivňuje lesní ekosystémy. V poslední době je tak předmětem velkých diskuzí, jaký management zvolit pro získání optimální rovnováhy mezi ekonomickými, turistickými a přirozenými hodnotami lesa. Mnoho studií ukazuje pozitivní vliv kůrovcových kalamit na přirozenou obnovu lesa a biodiverzitu. Je těžké stanovit, zda jsou tyto gradace pravidelné či nikoli, protože existuje veliké množství faktorů, které je mohou vyvolat. Avšak právě pomocí těchto faktorů můžeme predikovat šance vzniku náhlých populačních explozí. Jedním z těchto způsobů je monitorování přilehlých míst s výskytem kůrovce, protože populační dynamika sousedících oblastí vykazuje určitou míru synchronizovanosti. Za tímto účelem lze provést vícero matematických modelů, například Mantelův test, který stanovuje míru korelace mezi dvěma maticemi. Klíčová slova: Lýkožrout smrkový, Ips typographus, populační dynamika, prostorové korelace, Mantelův test
|
|
| |
|
| |
|
|
Dlouhodobá dynamika disturbancí smrkových lesů ve Vysokých Tatrách
Beranová, Jana ; Kuneš, Petr (vedoucí práce) ; Jamrichová, Eva (oponent)
Smrkový les je pro naši civilizaci důležitý produkční ekosystém. Jeho vývoj mohou postihnout tři hlavní typy disturbancí: lesní požár, vichřice a přemnožení lýkožrouta smrkového. Zkušenosti s masivním a dlouhodobým napadením lýkožrouta na Šumavě a silnou vichřicí v roce 2004 ve smrkovém lese v Tatrách budí otázky, jestli jsou takto silné disturbance ve smrkovém lese přirozené. Pro pochopení současného vývoje lesních ekosystémů je třeba zjistit, jak tyto lesy vypadaly dříve a jak často v nich k disturbančním událostem docházelo. Tato práce se zabývá výsledky z lokality Tatranská Lomnice nacházející se ve Vysokých Tatrách v pásmu horského smrkového lesa. Při své práci jsem využila především pylovou analýzu a analýzu rostlinných makrozbytků. Pro porovnání byla jako informace o disturbancích použita dendroekologická data o vichřici v dané oblasti a uhlíková analýza pro zjištění požárů. Svým výzkumem jsem zjistila, že podle pylového spektra neměla většina disturbancí velký vliv na lesní společenstvo a pravděpodobně způsobila jen prořídnutí lesa. K nejvýznamnějšímu požáru došlo kolem roku 1420. K nejvýznamnější větrné disturbanci pak zřejmě došlo v roce 1890. Vliv lýkožrouta na lesní dynamiku se mi zjistit nepodařilo. V průběhu uplynulého tisíciletí k disturbancím ve Vysokých Tatrách docházelo, většina z...
|
|
|
Prostorové korelace v populační dynamice lýkožrouta smrkového (Ips typographus): Příklad užití Mantelova testu
Šimera, Ondřej ; Kindlmann, Pavel (vedoucí práce) ; Ferenc, Michal (oponent)
Lýkožrout smrkový (Ips typographus L.) je nejběžnějším a nejhojnějším druhem brouka z čeledi Scolytidae v evropských lesích a zároveň nejzásadnějším biotickým faktorem způsobujícím disturbance, čímž zcela zásadně ovlivňuje lesní ekosystémy. V poslední době je tak předmětem velkých diskuzí, jaký management zvolit pro získání optimální rovnováhy mezi ekonomickými, turistickými a přirozenými hodnotami lesa. Mnoho studií ukazuje pozitivní vliv kůrovcových kalamit na přirozenou obnovu lesa a biodiverzitu. Je těžké stanovit, zda jsou tyto gradace pravidelné či nikoli, protože existuje veliké množství faktorů, které je mohou vyvolat. Avšak právě pomocí těchto faktorů můžeme predikovat šance vzniku náhlých populačních explozí. Jedním z těchto způsobů je monitorování přilehlých míst s výskytem kůrovce, protože populační dynamika sousedících oblastí vykazuje určitou míru synchronizovanosti. Za tímto účelem lze provést vícero matematických modelů, například Mantelův test, který stanovuje míru korelace mezi dvěma maticemi. Klíčová slova: Lýkožrout smrkový, Ips typographus, populační dynamika, prostorové korelace, Mantelův test
|
|
|
Srovnání efektivity obranných opatření proti lýkožroutu smrkovému (Ips typographus (L.)) na vybrané lokalitě Lesního Závodu Boubín.
VAČKÁŘOVÁ, Tereza
Účinnost různých typů ochranných opatření (feromonové lapače, stromové lapáky, otrávené lapáky - trojnožky) proti lýkožroutu smrkovému a dopad insekticidem ošetřených otrávených lapáků na necílové organismy byl sledován v týdenních intervalech na lokalitě s nadmořskou výškou 1000 m. n. m. Byla prokázána významně vyšší účinnost stromových lapáků oproti feromonovým lapačům, kdy jeden lapák odchytil v průměru 3307 lýkožroutů, zatímco feromonový lapač v průměru pouze 457 jedinců. Otrávené lapáky - trojnožky navnazené feromonovým odparníkem (FeSex Typo, výrobce - Karel Ubik, ČR) měly vyšší účinnost než feromonové lapače, přičemž průměrný počet odchycených lýkožroutů byl 1226. Z necílových organismů bylo zaznamenáno 61 druhů hmyzu ze 7 řádů. Jako nejhojněji se vyskytující necílový druh je možno označit pestrokrovečníka mravenčího (Thanasimus formicarius).
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.